Občanský zákoník č. 89/2012 Sb.

§ 4 odst. 1

Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka ( pozn. IQ 90-110 )i schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností a že to každý může v právním styku od ní očekávat.

§ 3 odst. 2 písm. c)

Nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.

§ 5 odst. 1

Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

§ 2 odst. 3

Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

§ 2 odst. 2

Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce.

Nikdo se nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.